- Podstávkový dům: Podstávkový dům má zvláštní konstrukci stavby. Není to jen obyčejná roubenka, i když jim tak hodně lidí říká. A není to ani jen hrázděnka. Podstávkovému domu dala jméno nosná konstrukce kolem přízemní hrázděné jizby. Hrázděnou jizbu tvoří vodorovne na sebe nakladené trámy, v rozích vzájemně svázané pomocí do sebe zapadajících tesařských začepování. Hrázděná jizba mívá zpravidla i vlastní strop. Kolem jizby jsou svislé sloupy/stojny a na nich leží vodorovně ližiny - opět v rozích začepované a na ližinách jsou položeny další trámy, zvané prahy. Tak tohle je vlastně podstávka, přenášející tíhu krovu, střechy, sněhu a uskladněného nářadí a zásob do podloží. Samozřejmě musí tato podstávka stát na kamenech tvořících základ a chránících stojny před vlhkostí ze země. Všimli jste si někdy, že dřevěná stavení i ve středních, jižních a ostatních Čechách mají podpírané krovy v rozích? Viz Hoslovický mlýn, roubenka v Kváskovicích poblíž Vacova nebo několik domů v Češově jižně od Jičína. Na všech těch stavbách si museli vypomáhat od svislého zatížení na dolní jizbu. Na fotografii z Kváskovic je vidět i vzpěra pod stropním vazním trámem poblíž okna. Jak by asi dopadlo to okno, kdyby si sedala hrázděná konstrukce pod vahou střechy kryté doškem a zasypané sněhem? On i mokrý došek hodně váží. Pozor, nezaměňovat došek se šindelem. Je v tom dost podstatný rozdíl.
podpěry krovů u roubených staveb bez podstávky z různých oblastí Čech.
podpěra u roubenky v Češově. Na rohu je vidět, jak je krásně podepřen zrovna trám procházející nad okny
podpěra u roubenky v Kváskovicích. Vpravo pod žebřem krásně podepřený trám, který leží na roubené zdi vedle okna
Ani v Hoslovicích si nemohli kvůli zatížení shora dovolit čistě roubené stavení
A za rohem stojí druhý sloup.
Na praktických příkladech si zde ukážeme základní chyby při rekonstrukcích dřevěných staveb jak podstávkových tak roubených
První chybou je vynechání stavebně technického průzkumu. Měl by být proveden projektantem, který bude navrhovat rekonstrukci a měl by si zároveň zakreslit současný stav. Zamezí se tak v pozdějším průběhu rekonstrukce nepříjemným překvapením a dodatečným nákladům na rekonstrukci. Jestliže od začátku známe všechny vady a problémy staticky důležitých prvků konstrukce, můžeme podle finančních možností rozdělit rekonstrukci na etapy se vzájemnou návazností. Nebudeme tak muset bourat již opravené části, protože se později ukázaly další skryté problémy na nosných a staticky důležitých konstrukcích. Povrchové kosmetické úpravy jsou sice hned viditelné a krásné, bohužel barva dům neudrží.
konstrukce podstávky na jednom konkrétním podstávkovém domě po stavebně technického průzkumu pro rekonstrukci
Pro názornost jsme zbourali střechu, horní podlaží a strop roubenky. Zbyla roubenka a kolem ní konstrukce podstávky
Barvy označují trámy v různém stavu a z různých období.
Některé trámy jsou úplně pryč a zatížení zbylých deformuje celý podstávkový dům.
Tady na velkém obrázku je vada z dřívějšího období. Je tam psáno něco o lyžině. To je chyba. Ten trám to zdivo nad kamenou částí líže a říká se mu ližina. V době kdy ten dům vznikl, tady lyže nikdo neznal.
podstávkový dům
Na obrázcích 1 a 2 je klasický podstávkový dům s roubenou světnicí, nosnou konstrukcí pro podkroví a zděnými stájemi, který má být rekonstruován pro rekreační účely. Po zakoupení v dobré víře bylo za domem vybagrováno místo pro garáž (obr.3). Plot byl o kus výš v lese, jenže tam si ho posadil dřívější majitel přestože hranice pozemku byla těsně za domem. Důsledek byly dlouhé tahanice na úřadech a dokupování pozemku. Hřeben střechy (obr. 4) naznačuje, že krov není v pořádku, nosná konstrukce je narušená.
Svislé obložení z prken kolem nosných sloupů je očividně v dobrém stavu, jenže skrývá nosnou konstrukci a jestliže ji skrývá, pak už něco nesedí. Zde je nutno zjistit v jakém stavu se nachází nejdůležitější část domu - nosná kostra. Na jisté problémy ukazuje sloup na zadní straně domu. Je prohnutý do luku a spodní část sloupu se třepí pod zatížením obr. 5 a 6.
Přetížený sloup nese váhu domu, kterou by měl nést rohový sloup A. Celá váha krovu je jen na sloupu B a částečně C. Při obhlídce konstrukce zevnitř je vidět, že vaznice dokreslené na obr. 7 žlutě, jsou v rohu objektu rozpojené. Začepování vaznic se otevřelo o 5 cm (obr. 8). Sloup A uhnil ve spodní části, sednul a začepování se otevřelo. Vazná konstrukce domu se rozevřela. Je třeba vzepřít vaznice, sloup je nutno dole oříznout až na zdravé dřevo a nadstavit na potřebnou délku, aby byl schopen opět přenášet zatížení. Čep se zavře a dům bude svázán.
Problém vznikl poklesnutím rohového sloupu. Sloup zdola uhnil a byl uříznut a znovu nadstaven přeplátovaným kusem. Během těchto prací měla být štítová vaznice vzepřena tak, aby se začepování zavřelo a sloup měl být nadstaven natolik, aby nesl zatížení v rohu objektu. Bohužel se tak nestalo a sloup B dnes nese podstatně větší zatížení, než na jaké byl dimenzován.
oslabená konstrukce krovu musí držet i tahové síly elektrického vedení
Tohle myší hnízdo nesvědčí o ničem dobrém
Ten voskový papír měl zřejmě sloužit jako parotěska?
Ještě že to neuměl, jinak by se tam srážela voda
zvenku je obálka trámu ještě dobrá, jádro je vyhnilé
Pod svislým obložením z prken na štítu jsou skryty vaznice, prahy a lyžiny, tvořící rámovou konstrukci pro horní podlaží a střechu. Trčící zbytky hadrů a novin svědčí o diletantském přístupu, který zřejmě řešil pouze průvan v rozích podstávkového domu. Po otevření se na obr. 12 objevila od čela vyhnilá vaznice. Mohli jsme do ní strčit ruku až po loket a vytahat slámu, zbytky ořechů a myší mumie. Čela trámů jsou vždy nejsnáze napadnutelná vodou, houbami, plísněmi a dřevokazným hmyzem. Jsou zde řezem narušené buňky dřevní hmoty a dřevo tudy nasává vodu nejrychleji. Znáte dnes tesaře, který na krokvi ošetřené proti dřevokaznému hmyzu a houbám po vytvoření čepu, dlabu nebo jen seříznutí ošetří opět místo čerstvého řezu? Ano? Máte kliku. Většinou jsou na stavbě trámy ošetřené po celé délce, v místě opracování již ne. Přitom jsou to nejsnáze napadnutelná místa. Otesaný trám má na povrchu uzavřené buňky. Řezaný trám má buňky rozcupované a otevřené pro vodu - tím i pro hnilobu. Jistě, jsou i rezonanční pily. V zásadě - chlupatý trám by se neměl do chalupy vestavět. Stejný problém je i u šindele. Řezaný šindel nevydrží tak dlouho jako štípaný, je ale levnější. V dobách, kdy ještě nebylo tolik stavební chemie, se používala konstrukční ochrana dřeva.
Jako nejlepší a nejzdravější ochrana dřeva se zdá být dřevo kácené ve správnou dobu a správným způsobem. Popisuje to pan Erwin Thoma v knize "Viděl jsem tě růst". Dřevo přetrvává dodnes bez použití chemie a jedovatých výparů z fenolů a isokyanádů.
Takže je velmi záhodno postižené kusy dřeva vyměnit za zdravé a pevné dřevo. Ale ouha, ono se to nějak zamaskuje, načančá a po nás potopa. V historii tohoto domu došlo k mnoha přehmatům. V konstrukci krovu byly odstraněny některé vazby, vzpěry a hambalky. Je až s podivem, co všechno tahle dřevěná konstrukce vydrží i při zátěži sněhem a větrem. Kdyby to měl statik navrhovat takhle od začátku, tak nad tím hrůzou zešediví a stane se trudnomyslným.
