na obr. 2 je vidět "pakny" - vstřikovací otvory pro hydroizolaci zdiva, obrázek 3 a 4 ukazují zarovnání základu pro vytvoření hydroizolace

	Na obrázku č. 5 jsou odkryté základy bývalého mlýna. Základy jsou ze tří stran zapuštěné do svahu a mlýnské kolo bylo na horní vodu po straně mlýna. 1 nadzemní podlaží je zděné z kamene, 2 nadzemní je hrázděné. Odkryté základy je nutno očistit od hlíny, spáry vyškrábnout a znovu přespárovat. Ze zdiva by neměly vyčuhovat ostré hrany kamenů. zdivo může být zvlněné nebo vyboulené. Musí se však na ně dát natáhnout bitumenová nebo cementová stěrka v tl. 3 až 5 mm. Tato stěrka vytvoří hydroizolační vrstvu. Pokud plánujeme zateplení základů nenasákavým polystyrénem. pak je dobré srovnat zdivo do roviny, protože tuhé desky neohnete. Díru po hřídeli mlýnského kola (obr.5) jsme zazdili. Uvnitř sklepa pod úrovní vnějšího terénu tekly hlavně na podzim a na jaře pramínky vody ze zdí. Byla tedy za ní tlaková voda. Tu neodizolujete pouhou nopkovou fólií. Aby se nám voda z venkovní strany zdiva nehromadila, položíme zde ještě do výkopu drenáž. Dům stojí ve svahu a drenáž kolem tří stran nám svede vodu z podloží do potoka na čtvrté straně.
	Po vyzrání základu můžeme natahovat stěrku. Máme výhodu, že hrázděný mlýn je blízko německé hranice a tak využíváme cenových rozdílů a nakupujeme potřebný materiál bez problémů v cizině. Bitumenová stěrka má jen jednu nevýhodu, neopírejte se o čerstvou vrstvu. Jinak ten bitumen zůstává trvale pružný, takže dokáže překlenout i drobné trhlinky ve zdivu a těsní i když se trhlinky hýbou. Můžete namítnout, že voda podteče bitumenovou vrstvu spodem a poteče do sklepa za zdí. Pozor nezapomeňte, že je venku navíc drenáž, která nedovolí vystoupání hladiny nad svou úroveň
	Bitumenová stěrka tvoří jednolitou vrstvu od základové spáry až minimálně 15 cm nad budoucí úroveň terénu. Na takto připravený podklad můžete přilepit extrudovaný polystyren !!! bez hmoždinek !!! pouze lepidlem, jinak tu vrstvu hydroizolace zničíte. Musíme si uvědomit, že všechno bude zasypáno zeminou a desky nemohou spadnout jako na volné fasádě. Ale před zasypání je nutno všechno překrýt nopkovou fólií.
	Výkop pro drenáž vyložíme geotextilií a vysypeme 10 až 15 cm štěrku 16/32. Teprve na tu vrstvu se pokládá drenáž a dosype další krycí vrstvou 30 cm štěrku. Přečnívající geotextilie se přeloží přes celý zásyp. Skrytý smysl tohoto zdánlivého nesmyslu je ve velikosti plochy obalové geotextilie. Ta se ucpává jemnými částečkami jílu - zeminy - bláta. Jestliže obalíte pouze tu drenážní trubku, pak za deset let je obal tak ucpaný jemnými částečkami, že ta trubka zůstane suchá. Můžete tedy drenáž po deseti letech znovu vykopat a znovu položit. Samozřejmě neberte 10 let jako pevnou hranici. Záleží na zemině a podílu jemných částic. Takže plus mínus autobus krát bulharská konstanta. Jenže vy chcete mít klid po dobu životnosti domu.
	Tak a teď můžeme tu drenáž zabalit kompletně. Přečuhující geotextilii přeplácneme přes drenáž a můžeme si v klidu na hodně dlouho natáhnout bačkory. Kontrolní šachty v rozích slouží kontrole usazenin a jednou za pár let tlakovému propláchnutí. Kdo sem připojí dešťovku, spláče nad usazeninami špíny, prachu a listí ze žlabů. Proto dáme v dalších obrazech dešťovku jako samostatné vedení nad drenáž (pro případ, že by praskla, odvede vodu jakž takž níže položená drenáž a nepoteče nám do sklepa.
	Zde je ukázka, že si klidně dovolíme bitumenovou stěrkou přetáhnout i trhliny ve zdivu. Prosil bych, aby si každý uživatel přečetl technický list ke své použité stěrce, ať je cementová nebo bitumenová. Každý výrobce udává v technickém listu maximální šířku překlenutelných trhlin.
	Teprve v této fázi použijeme nopkovou fólii k zakrytí hydroizolace před mechanickým poškozením. Když to neuděláte, kameny v zásypu proškrábnou nebo protlačí stěrku a je po těsnosti. Další problém nopkové fólie vznikne při samotném zasypávání. Zemina se slehá a protože je i v těch špuntech, tak strhává nopkovou fólii dolů. Počítejte na každý metr výšky zhruba s deseti centimetry. Měli byste totiž zásyp po každých 20 cm hutnit. Velmi dobrý schematický obrázek najdete i na www.istavinfo.cz.  Zde je vidět i zásyp vykopanou zeminou. Jestliže vám někdo bude radit zásyp kačírkem, tak mu již nedůvěřujte. Za prvé je to drahé a za druhé vám do drenáže poteče povrchová dešťová voda se vší špínou, prachem a jílovými částečkami. Tento efekt přispívá k rychlejšímu ucpání zábalu z geotextilie a zabrání dost rychle dalšímu prosakování vody do drenážní trubky. Takhle to básník nemyslel. Povrchová voda má odtéct po povrchu. Nemá se hromadit v kačírkovém příkopu.
	Dá se tomu strhávání nopkové fólie zabránit. Tahle perfektní geotextilie se položí přes nopkovou fólii a zemina po ní perfektně klouže dolů. Další detail vidíme v položené dešťovce a zavedené do poslední kontrolní šachty drenáže. Pokud zabráníme zpětnému vtoku dešťovky do drenáže např. výškovým rozdílem dna a drenáže, pak je tato varianta možná. Z kontrolní šachty je jako výtok do vodoteče použita plná trubka, stejná jako u dešťovky.
	Ukázka jak by se měla správně provádět drenáž podle firmyy Fränkische. Obal geotextilií kolem štěrkového zásypu zajišťuje dostatečnou ochranu drenážní trubky proti zaplavení jemným jílem na dlouhé roky.
	Další komentáře doplňuji ve volných chvílích (28.02.2013)