Roubených staveb je na celém území naší republiky rozšířeno několik typů. Kanadský typ z neopracovaných klád zde pomineme. Nebudeme popisovat to co jiní umí lépe. Jdeme na to ze stavebního hlediska.
Roubené stavby jsou jen z klád, položených vodorovně na sebe a v rozích spojovaných začepováním a případné spáry jsou vyplňovány těsnicím materiálem. Otvory pro okna a dveře jsou zpevněny buďto kolíky mezi trámy, nebo perem zapuštěným do čela trámů. U roubených domů je nutno počítat se slehnutím – stlačením použitých klád. Dřevo naležato je 7krát až 12krát stlačitelnější než nastojato. Tento efekt je závislý nejen na vlhkosti dřeva, ale také na jeho zátěži. Na půdě roubených chalup docházelo při skladování většího množství zásob, nářadí a materiálu k většímu sesedání než u domů hrázděných. Roubenka však jako celodřevěný objekt byla mnohem útulnější a teplejší, než hrázděný dům, u kterého jsou úniky tepla přes výplně polí o hodně větší než přes plné klády.
Výhoda roubené jizby je v její obnově v době, kdy uhnijí spodní trámy. Jizba se přizvedne, uhnilý trám vyndá, připraví se nový se začepováním v rozích a jizba se spustí zase dolů. Utěsníme spáry mezi trámy a čepy v rozích a pozor na to čím! Ve spojení se dřevem není radno užívat montážní pěnu! Je to sice rychlý způsob utěsnění, vede však k rychlému vyhnití dřeva. Zkušenosti s tím mají již od roku 1990 naši severní sousedé, ketří si také narychlo „opravili“ netěsnosti kolem oken a pak zjistili, že čela trámů uhnívají podstatně rychleji. Spoje jsou v rosném bodě. Vodní pára v plynném stavu se dobře dostane do montážní pěny. Zde narazí na teplotu rosného bodu, protože teplota ve zdi směrem ven klesá. Vysráží se a vysrážená voda z montážní pěny nevyteče. Trámy, které se svou řeznou plochou dotýkají provlhlé pěny bohužel touto plochou přijímají velmi ochotně vlhkost. Vlhké dřevo láká houby a dřevokazný hmyz. Přírodní klasické materiály jsou schopny stejně jako dřevo vlhkost nasát a při vhodném počasí opět odpařit. Hovoříme zde o obydlených domech s vnitřní teplotou a vlhkostí obvyklou v bytech. Nebereme v úvahu neobydlené a nevytápěné prostory.
U roubených chalup je třeba pečlivě zpracovat všechny spoje jednotlivých klád. Jednak to má vliv na „průvzdušnost“ stěny, která by měla být co nevíce těsná, aby nevnikal chlad zvenčí dovnitř nebo naopak teplo zevnitř ven. Má to však i vliv při zatékání do objektu. Setkáváme se s případy, kdy délka trámu nestačí požadavkům stavby a tak se dva trámy „nějak napojí k sobě“ a je to. Jenže tato spára na návětrné straně domu ulehčuje práci větru, který pak zafoukává dešťovou vodu do objektu.